Rok 2022 jsme si u nás doma označili za rok knihy. Můj osobní cíl je tento rok každý den trochu číst a trochu psát. V lednu se mi celkem dařilo.
Toto jsou knihy, které jsem přečetla (či si vyposlechla):
Antonio Damasio: The Strange Order Of Things
Knihu jsem nepřečetla, nýbrž ji celou vyposlechla (na Kindlu), celých 9 a půl hodiny. Poslouchala jsem po kouskách od listopadu do ledna. Většinou při delších cestách autem (bez dětí).
Damasio je neurovědec s přesahem do filosofie. Několik posledních desetiletí se zabývá vztahem vědění a tělesnosti. Jeho argumentace je poměrně prostá – Descartes, když v 17.století oddělil hlavu-subjekt od těla-objektu, udělal chybu. Tělo totiž od hlavy oddělit nejde.
Z hlediska neurovědy to lze říci sofistikovaněji – mozek nelze oddělit od látkových procesů, které probíhají v těle. To nejsou jen hormonální procesy či výše cukru v krvi, ale třeba také míra únavy, úroveň nepohodlí, radost, euforie, zlost, vztek, nadšení apod. Jeho argumentace stojí na tom, že metabolismus látek v těle nezahrnuje pouze fyzické látky, ale také emoce.
Klíčovým slovem knihy je slovo homeostáza, tedy stálost vnitřního prostředí. Homeostáza je stav, ke kterému tělo každého živočicha přirozeně tíhne. Pokud se nachází ve stavu nerovnováhy, hledá cesty, jak tento stav změnit. Damasion vnímá homeostázu jako příčinu lidského chování. Odžité události jsou nejen výsledkem vnímání pěti smyslů, nýbrž výsledkem vyhodnocování a změn vnitřního prostředí těla na chemické úrovni.
Podle Damasia lze tímto způsobem vnímat jak vývoj jedince, tak vývoj celých kultur a společností. Vnímáme nějak přirozeně kulturu a společnost jako výsledek racionálních rozhodnutí jedinců? Podle Damasia je tato představa dosti nepřesná. Jeho strange order of things – zvláštní řád věcí – poukazuje na nezanedbatelný podíl chemické homeostázi a emocí jako rozhodujících instancí při utváření kultur a společností.
Ne, hlava není oddělitelná od těla. A – jak dodává Damasio – tímto prizmatem musíme vnímat i změny, které přináší současná, informační společnost.
Po knize jsem sáhla na doporučení a rozhodně jsem neudělala špatně.
DAMASIO, Antonio R. The Strange Order of Things: Live, Feeling, and The Making of Cultures. New York: Pantheon Books, 2018. ISBN 9780307908766.
Luciano Floridi: The 4th Revolution
Damasio byl dobrým preludiem k Floridimu Čtvrté revoluci. Většinu knihy jsem vyposlechla, část jsem přečetla (na Kindlu).
Floridi se věnuje filosofii informace. Sám uvádí, že „filosofie informace je filosofie naší doby a pro naši dobu“. V tomto duchu také plyne jeho tázání.
Ptá se po změnách, které může současná společnost s vývojem digitálních technologií zaznamenat.
Poukazuje na historické proměny například v archivaci dokumentů. Poukazuje na to, že současné dokumenty de facto nejsou archivovány, nýbrž nekonečně přepisovány novými verzemi. Ptá se po procesech, které budeme muset přijmout, aby obrovské množství – zettabyty – dat, které jako společnost vytváříme, mohly sloužit příštím generacím.
Rovněž se ptá po změnách ve vnímání a chování lidí, které můžeme do budoucna očekávat.
Poukazuje na to, že čtvrtá revoluce se nebude týkat pouze průmyslu a světa práce, ale že je potřeba promýšlet nově také vzdělání, otázky etické, ekologické, ale také téma pozornosti, angažovanosti či kreativity.
Floridiho knihu jsem také četla na doporučení. Zaujalo mě, jak propojuje zdánlivě nesouvisející témata a ukazuje je v nových souvislostech. V únoru se chystám na podcasty s Floridim.
LUCIANO, Floridi. The Fourth Revolution. Oxford: Oxford University Press, 2014. ISBN 978–0–19–166770–1.
Bawden, Robinson: Introduction to Information Science
Úvod do informační vědy jsem dostala jako doporučenou literaturu k přijímačkám na magisterské studium na KISKu. Četla jsem ji v pdf.
Název je všeříkající. Než jsem s četbou začala, myslela jsem si, že informační věda je doménou jenom ajťáků. Kniha mi to naštěstí vyvrátila. Ukazuje historicky i napříč vědami, že jde o obor velmi zajímavý a bohatý.
V centru jeho zájmu je informace, její životní cyklus, uchovávání, její další využití, ale také proměny společnosti s tím spojené. Zajímá se jako věda o takové fenomény jako objevy prvních knihoven ve 4.tisíciletí př.n.l.. Proměna společnosti po vzniku a rozšíření knihtisku. Souvislosti mezi uchováváním informací a vznikem vědy v novověku. A jako třešinka na dortu je tu pro informační vědu 20. stolení a postupné masivní rozšíření digitálních technologií.
Kniha rovněž poukazuje na vlivy napříč humanitními i přírodními vědami, ale také matematikou, informatikou a filosofií.
Pro mě bylo hodně zajímavé uvědomit si na jedné straně styčné plochy mezi informační vědou a poststrukturální filosofií, o které jsem měla povědomí již z minula. A na druhé straně bylo zajímavé uvědomit si autoritu Floridiho pro obor informační vědy.
BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Introduction to Information Science. United Kingdom: Jan Melvil Publishing, 2012. ISBN 9781856048101.
Robert Vlach: Na volné noze
Knihu Na volné noze jsem dostala k Vánocům jako fyzickou knihu. Rozečtenou jsem ji měla už z minula anglicky v Kindlu, ale musím říct, že fyzická kniha v češtině mi sedla mnohem víc. Asi proto, že se věnuje českým freenlancerům.
Prvních pár kapitol jsem doslova zhltla, protože mi ledasco na české freelancerské scéně objasnily. Nepamatuju ale snad knihu, se kterou bych zároveň tolik polemizovala.
Co mi sedlo byl pohled na freelancera jako nezávislého odborníka. Co mi nesedělo byla mužská a navíc předcovidová perspektiva.
Tím ale nechci knihu nijak shazovat. Přeci jen jsem na volné noze krátce a většinu z toho uprostřed celosvětové pandemie. Knížku navzdory polemice rozhodně doporučuju. Nabízí poctivý vhled do problematiky odborníků na volné noze – historicky, legislativně, eticky i zcela prakticky.
ROBERT, Vlach. Na volné noze. Praha: Jan Melvil Publishing, 2017. ISBN 8075550250.