Profesor filosofie na univerzitě v Oxfordu Luciano Floridi v roce 2015 inicioval vznik tzn. Onlife Initiate, tedy skupiny akademiků, kteří se snaží reflektovat důsledky využívání ICT technologií v rovině antropologické, etické, politické, sociologické i psychologické. Vytvořili společné manifesto, které vyšlo knižně pod názvem The Online Manifesto: Being Human in a Hyperconnected Era. Skupina také iniciuje otevřenou debatu na tato témata na půdě Evropské unie.
V manifestu zaznívá klíčová otázka: “Co to znamená být člověkem v éře hyperkonektivity?”
Manifest odpovídá: Být člověk v éře hyperkonekvitity znamená žít ve světě, který není ani úplně offline, ani úplně online, nýbrž se vyznačuje nejasným rozlišením mezi online a offline. Človek žije ONLIFE.
Co to dále znamená žít ONLIFE? Znamená to nutně žít nejen v přítomnosti druhých lidí, ale také v přítomnosti odosobnělých algoritmů, uměle vytvářených tužeb, komerčních zájmů a procesů, jež se vymykají kontrole jejich tvůrců.
Ačkoli život onlife nemá pouze negativní konsekvence, the Online Initiative se na ty negativní snaží upozorňovat.
Jedním z klíčových problémů se zdá být problematika odpovědnosti. Kdo nese odpovědnost za procesy, které primárně nebyly nijak špatně nezamýšlené, ale které si časem začaly žít vlastním životem? (Jak na to upozorňuje například dokument Social Dilema.) Jak by na takové záležitosti měly reagovat politiky jednotlivých států? A jak by se měl k těmto věcem stavět jejich uživatel?
V The Onlife Manifesto je zásadní důraz kladený na digitální gramotnost. Politiky jednotlivých států a tvorba nových zákonů by neměla opomíjet fakt, že informační a komunikační technologie nejsou vně člověka, ale zásadně formují to, kým člověk je, jak přemýšlí a jak jedná.
Ve své přednášce Happiness in an Onlife World Floridi například upozorňuje, že onlife — tedy život v nejasném ohraničení online a offline světa — do jisté míry proměňuje náplň pojmu štěstí. Štěstí onlife podle něj nejpravděpodobněji nabývá podobu naplněných tužeb. To má samozřejmě jasné konsekvence, pokud vše promýšlíme v hranicích sociálních sítí. Sociální sítě jsou primárně ziskový projekt, který žije z vytváření a zesilování umělých tužeb v podobě reklamy.
Manifesto je zakončeno prohlášením: “Věříme, že společnosti musí chránit, udržovat a pečovat o pozornost lidí. V digitální ekonomice je pozornost věnována komoditám a je zaměřená na trh a pracovní procesy. Tento instrumentální přístup k pozornosti však zanedbává sociální a politické dimenze. Schopnost a právo soustředit naši pozornost jsou klíčové a nezbytné podmínky pro rozvoj samostatnosti, odpovědnosti, reflexivity, plurality a angažovanosti.” (Floridi, s.12–13, přeložila autorka tohoto textu).
Odpovědnost by podle autorů měly přijmout jak politické struktury a velké firmy, tak běžní uživatelé internetu.
Použité zdroje:
- Presentation Luciano Floridi — Onlife and Being Human in Hyperconnected Era: What Utopia? YouTube [online]. [cit. 2021–04–14]. Dostupné z: https://youtu.be/nDwgu88ULH4
- Social Dilema. Netflix [online]. [cit. 2021–04–14]. Dostupné z: https://www.netflix.com/cz/title/81254224
- ČERNÝ, Michal. Život onlife: lekce z informační vědy. Ilustroval Nikola KALINOVÁ. Brno: Masarykova univerzita, 2020. Munice. ISBN 978–80–210–9586–1.
- On Life in the Infosphere (Jacob Burda, Luciano Floridi, P.Weibel, P.Sloterdijk, J.Jarvis). YouTube [online]. [cit. 2021–04–14]. Dostupné z: https://youtu.be/DbQC4WfXxjw
- Luciano Floridi — Happiness in an Onlife World. YouTube SogetiLabs [online]. [cit. 2021–04–14]. Dostupné z: https://youtu.be/DerP5sSLjuc
- FLORIDI, L. The Online Manifesto: Being Human in a Hyperconnected Era. Springer Cham Heidelberg New York Dordrecht London. 2015. ISBN N 978–3–319–04093–6 (e-book)